Na úvod turnaje se postavíme týmu Waynes Pardubice, který svoje kvality dokázal již několikrát ukázat. Vyrovnaný zápas kde naše obrana až překvapila, jaké bezchybné akce předváděla - a to po celý zápas!  Díky tomu jsme nepatrný náskok 2 bodů drželi směnu co směnu. Pálka mohla být důraznější, ale výhra 20:15 na úvod se počítá.

Druhý zápas s Eagles - takže je jasné, že nás nečeká nic lehkého. Skvělé obranné zákroky a rozehry na více běžců se daří, první i druhá směna je velmi vyrovnaná. V závěru dokážeme na pálce, a především v běhu po metách, vytvořit tlak, kterému Eagles neodolává a získáváme mírně navrch. Nicméně soupeřky nic nevzdávají a vrací nám stejným dílem - poprvé začínáme mírně zmatkovat a náskok se tenčí a čas neutíká… Holky však dokázaly zklidnit hlavu, a ruce - další nátlak již zvládáme bránit - bereme těsné, ale cenné druhé vítězství 21-19

Tyto dvě výhry nám s největší pravděpodobností zajistí jeden zápas o umístění navíc, když z pětičlenných skupin druhý den budou dále pokračovat jen první tři.

V neděli brzo ráno nastupujeme na neznámou Warszawu a nejspíš jsme se nestihli správně probudit. První směna je dokonalou sprchou 2:7 - naštěstí se dokážeme probrat a další trhák Polkám nedovolíme. Pálka však moc nevychází a tak v půlce stále zaostáváme o 3 body. A těsná přetahovaná pokračuje. Do dohrávky jdeme se ztrátou 4 bodů, což dává naději. Odpaly však stále míří do rukavic nebo nejsou dostatečně důrazné, pár nedobrých běhů po metách a ještě 50s do konce nám stále chybí 2 body. Burcujeme, jak se dá a těsně před konečným klaksonem vyrovnáváme na 19-19. Určitě jsme měli předvést víc, ale remíza je pro nás po průběhu utkání malým vítězstvím.

Následuje poslední zápas skupiny s Piranhas Beroun - vítěz bude hrát finále, poražený o 3.místo. Bohužel se nám zápas vůbec nepovedl - chyby, které jsme včera téměř nedělali, se nakupily, soupeřky si nenechají svoji šanci utéct a jistí si výhru v průběhu celého zápasu. Vybrali jsme si hodně slabou chvilku a prohráváme jasně 9:24

Závěrečný zápas na turnaji je tedy souboj o 3. místo s domácími HSM - v domácím prostředí vždy hodně těžký soupeř. Obrana funguje 3 minuty skvěle a nedovoluje víc než bod, ale jeden zkrat, zbytečná rozehra navíc s následnou chybou najednou znamená 4 body pro soupeře. Škoda, nevypadalo to jako nic zásadního, ale na pálce nedokážeme těžit z rychle obsazených met a získáváme jen 2 body. Druhá směna je podobná, sice se držíme “na dostřel”, ale pořád kousek chybí.. ve třetí dokážeme konečně vytvořit větší tlak na pálce, bohužel však předcházelo také několik zbytečných chyb, kterých jsme se včera vyvaroval. V poslední směně sice vše napravujeme a domácí přidávají jen 1 bod a tím si dáváme ještě šanci na obrat. Potřebovali bychom 6 bodů - opět se daří obsadit rychle mety, ale v tomto “softballu” to nestačí - pokud nepřijde ta správná trefa do rohu tělocvičny. Čas běží a skóre se zastavuje jen na 14-17.    Zůstává pro nás nejméně populární místo - brambora… ?

“ Odjíždíme s rozporuplnými pocity - před turnajem bychom asi “Top 4”  brali, ale po průběhu a především po hře v prvních dvou zápasech jsme cítili, že můžeme (oprávněně) chtít mnohem víc. Chceme-li vidět pozitiva - jistě jich najdeme dost a dost (rychlé a přesné rozehry, auty na prvního běžce, komunikace, zpracování,…), zároveň nás mrzí všechna ta “ALE” - taktická chyba, když vypne hlava; technická chyba, i když máme čas; chvilkové zaváhání, když jinak 90% času bojujeme a zvládáme rychlost i tlak; a únava - možná hlavní příčina toho všeho - musíme ještě zlepšit kondici či lépe nebo zodpovědněji odpočívat      (PS: možná se můžeme uklidnit tím, že jsme v neděli zápas o umístění jako jediný tým hráli jako svůj třetí zápas a tady to znamená takový 30min sprint, ale vyrovnaná utkání jsou i na hřišti venku a bude vždy potřeba především vydržet…)

Potěšením bylo, že naše mladší kadetky, které se do zimní přípravy zapojily nově po svém přechodu ze žákyň, do týmu skvěle zapadly a starší holky je táhnou k lepším výkonům. Tak držíme palce, ať to tak pokračuje..”     Takto znělo shrnutí víkendu z úst trenérů.

Tradiční turnajovou cenu pro nejlepšího hráče v týmu jsme letos pojali trochu jinak, u každé by se našel moment a důvod pro zvolení. Vybrali jsme tak “překvapení turnaje” a zvolili “nováčka” Terku Holubovou, která u nás začala na podzim a tady odehrála první plnohodnotný turnaj a poprala se se všemi výzvami.

Čeká nás poslední měsíc zimní přípravy, máme několik inspirací k tréninku. Závěrečnou zkouškou před sezónou bude halový turnaj v polské Krosniewici, v němž koncem března prověříme připravenost na hru s nadhozem a přiblížíme se zase o kousek blíž softballu.

Sledujte nás, fanděte a držte ✊✊